Královská kytara

   Dmi 
1. Pohádku ti povím, chceš-li, 
   za dob, které dávno přešly, 
   v jedné zemi na trůn used král. 
   Kolem sebe samé zlato 
   měl a jednu zvláštnost, a to, 
   že ten král též na kytaru hrál. 
   První akord brzy zvlád, 
   naučil se Dmi hrát. 
R. V naší zemi hlasy všemi 
   zní jen jeden akord, Dmi, 
   na hmatníku s prstokladem 
   nikdo nemá tu problémy. 
   Hrdina, co zbavil by nás 
   toho hudebního prokletí, 
   ten dostane za odměnu 
   moji dceru za svou ženu 
   na půl století. 
 
2. Nedaří se panu králi, 
   by ho prsty poslouchaly, 
   nedaří se jiný akord hrát. 
   Dal v království vybubnovat, 
   kdo chce jinak zanotovat, 
   na toho že poslán bude kat. 
   Nic než Dmi nesmí znít, 
   aby měl náš pan král klid. 
R. ... 
 
3. V monotónní monarchii 
   já už dlouhá léta žiji, 
   z dáli, z blízka slyším Dmi jen. 
   Jenom lidé šeptají si, 
   že bývaly doby kdysi 
   krásné, prostě pohádka a sen. 
   Kdy i v téhle zemi zlé 
         F E Cdim G 
   znělo F E Cdim G. 
   Dmi 
R. ...