Brambory

Záviš

E                              H7                              E 
Rejpu se v zemi, dobejvám brambóry, to v sobě mívám i něco pokory. 
 
Slunko furt pálí a záda mě bolí, jak se vohejbám, pro tyhle potvory. 
 
Mušky zkurvený, mě žerou ty feny, na prdeli mám už z toho pupeny. 
Pot ze mě valí, na prackách mozoly,jako by mý dny, měly bejt sečtený. 
 
Andula volá:Pojď si skočit, hola! Je stará škola a s každým to dělá. 
Nasranej na ní řvu:Schov si to chcaní. Kopu brambory. Co mě máš za vola? 
 
Láka mě Ivo;Pojď pičo na pivo! Jebej na fachu, přeskoč to pletivo! 
Běžte do háje! Prohlásím zkuhraje. Já tady v nati jsem dneska naživo. 
 
Až ty brambory z tý země vytahám, do měděnýho kotle je natřískám. 
Vypálím z nich rum, bude ho plnej dům, celej rok budu - kouslej ó já se mám! 
 
Rejpu se v zemi, dobejvám brambóry, to v sobě mívám i něco pokory. 
Slunko furt pálí a záda mě bolí, jak se vohejbám, pro tyhle potvory. 

Do databáze přidal Zeman Fr./Bílý otec, dne 15. 09. 2020