Dopisní

Žamboši

Sedm modrých not ti pošlu mezi řádky 
sedm modrých not a jedno pohlazení 
Tenhle dopis bude všechno, jen ne krátký 
rozpustile vážná budou slůvka snění 
 
Tichoučký nápěv od přítele, co si zoufá 
tichoučký nápěv zní akordem těch pocitů 
V zelené hře mu zbývá ještě pár hitů 
na samotce v davu lidí splín naň si troufá 
 
Tvůj smích v linkách partesů zůstal zavalený v haldách 
rozbitých a prázdných vraků přesýpacích hodin 
Můj sníh v barvách dopisů roztál udiveně v něhách 
schovaných a tajných někde v bříšcích kulatých liter Pé a Bé 
 
Scházíš mi stejně jako jaro rýmům 
scházíš, když tajně kdesi ve mně hráváš 
Snídani dáváš všem mým hudby lačným tichům 
To nejtišší mezi všemi možná snad slýcháváš 
 
Věřím tvým modrým klikyháčkům 
Věřím, že jsou tu a jen si se mnou hrají 
Hledal jsem všude a nevím kde se schovávají 
A tak líčím mucholapky, zpívám těm slůvkům 
 
Tvůj smích v linkách partesů zůstal zavalený v haldách 
rozbitých a prázdných vraků přesýpacích hodin 
Můj sníh v barvách dopisů roztál udiveně v něhách 
schovaných a tajných někde v bříšcích kulatých liter Pé a Bé 
 
Dáváš si na čas s bílou odpovědí 
dáváš si na čas, tak si tady smutním 
Sakryš ten inkoust no tak, co je s ním 
Na papíře jeden voják v kaňce Tebe vidí 

dne 15. 09. 2020