Mlynářská

 
        G       D    G   G7 
1.	U města Jičína 
	C              G 
	náš příběh začíná. 
	C                    G        Emi 
	Tam, kde se Cidlina z koryta vlejvá 
	C                    G      D 
	proudem na lopatky starýho  mlejna, 
	G           D7   G 
	žila krásná dívčina. 
 
2.	Mlynář jí do města bral, 
	když na rynku prodával. 
	Ve vlasech stočený věneček z  louky 
	sukni zaprášenou od žitný mouky 
	den za dnem dál a dál. 
 
3.	Ten mlynář jí měl moc rád 
	byla pro něj tak akorát. 
	A kolo mlýnský hrálo si k večeru 
	„Sypejte obilí a já ho semelu!“ 
	Tak jako nastokrát. 
 
4.	Jednou však zámecký pán, 
	co žil si tak v zámku sám. 
	Že dívku chce mít, vzal si do hlavy 
	ty jeho rozmary, ty jeho zábavy! 
	Je přec pán, né žádný kmán… 
 
5.	Když je ale smutný mlýn 
	na mlynáře padne stín. 
	Smutně se z okýnka na město kouká 
	pekařům chybí na rohlíky mouka. 
	A teď co s tím, co s tím. 
 
6.	Prázdné jsou pekařské krámy 
	tam dole u jičínské brány. 
	I zámecký pán už začal se bát 
	že bez chleba bude mít veliký hlad 
	a změnil své svatební plány. 
 
7.	Zas mlýn se vesele točí 
	Pro dívčí zelené oči 
	A s dívkou je ten, jen kdo jí má rád 
	Zámecký pán je rád, že nemá hlad 
	A náš příběh pomalu končí….