Holka

        C               G 
Jednou ráno, když jsi vstala, 
        F                 C 
tak sis řekla, už nejsem malá, 
                       G 
vzalas prachy, co měl táta, 
           F                  C 
chtěla jsi dojít, z louže do bláta. 
 
                  Dmi                 G 
R:  Říkaj, že si zapoměla, jak se má žít, 
        Dmi             F               G 
    ale tys to chtěla, do svejch rukou vzít. 
 
 
Nová práce, škola počká, 
kluci říkaj, jseš príma kočka, 
a maj prachy a svaly k tomu, 
tak co by tě táhlo domů. 
 
R:  Vždyť tam říkaj, že si zapoměla ............... 
 
Pak chlap starší hodil sítě, 
mělas lásku, a z ní dítě, 
myslela si, že jsi v nebi, 
a pak jednoho dne, už tu nebyl. 
 
R:  Řekla sis, žes zapoměla  ................ 
 
Tak jste holky zbyly samy, 
na tu roli, dcery a mámy, 
a seš plonk, a v srdci zrada, 
na světě už nemáš nikoho ráda. 
 
R:  Říkaj, že si zapoměla  .................. 
 
A už zas víš, jak chutná whiska, 
a taky tráva a ruka slizká, 
a pak velkou děláš chybu, 
bereš nůž, už nechceš znát bídu. 
 
R:  Říkaj, že si zapoměla  ................. 
 
Cvakly mříže, hrdost padá, 
ležíš v díře, a jsi tak mladá, 
znalas lidi, jenom trochu, 
teď se stydí, a ty jsi v lochu. 
 
R:  Říkaj, že si zapoměla  ................ 
 
Když pak za čas vyjdeš z bláta, 
venku s kytkou stojí táta, 
vnučku v rukou, v očích slzy, 
znova začít, je vždycky brzy. 
 
R:  Říká, že si zapoměla, jak se má žít, 
     ale kdybys chtěla, zase máš kam jít. 
 
     Říká, že si zapoměla, jak se má žít, 
          Dmi            F          C   - F C F C F C 
     ale kdybys chtěla, můžeš domů jít.