Na konci

1. Stojí vedle sebe a mluví stejnou řečí 
   a přesto jeden druhému nerozumí. 
   Co bylo mezi nimi, o tom raději pomlčí, 
   dnes ani neví, kde je zem a kde je nebe. 
 
Ref.: Vyletí vysoko k oblakům, vyletí, slétnou se ze dvou stran 
 
2. Kde jsou děti, prchavé časy, hrbí se a hledí na ni. 
   Kde jsou ty její krásné, černé vlasy, 
   tvář jako scvrklé jablíčko, jež utrhl snad vloni 
   a nebo snad před sto léty je našel pod jabloní 
Ref.: 
 
3. Dívá se pokradmu i ona. Nad vráskami rozečtenou dlaň, 
   vyšeptané oči. Popraskaná ikona. 
   On jí byl rámem pozláceným, ona mu byla obrázkem 
   a jeden druhému jsou teď dluhem pozlaceným. 
 
Ref.: Vyletí, dva staří ptáci, vyletí. Vyletí naposled, jak páva k oblakům. 
   Ty jsi mé nebe šedivé a já tvůj osleplý páv.