Snům závidím

          A 
1. Díky, lásko má, jsi tak báječná, 
            E         D         E  A E D E 
   když tě líbám, pes u nohou tvých, 
                                D 
   kdekdo říkává, kdo tě málo zná, 
          A                D        E  A D E 
   ať si pozor dám, že je milovat hřích. 
2. Život můj byl jenom prázdnej cíl 
   a já přání mám: všechno zapomenout, 
   chtěl bych sen mít a o tobě snít, 
   chtěl bych věčně spát a už neprocitnout. 
     F#mi    D    Hmi      A 
R: Snům závidím, že smějí lidem lhát, 
     F#mi  D     Hmi        A 
   skálou být, svou bolest nedat znát, 
     F#mi    D    Hmi      A 
   snům závidím, letí nad ránem dál, 
                                   E 
   nám zbyl jen pláč pro planej ideál. 
3. Z tvých úsměvů jsem jak v ráji snů, 
   pár křídel mám, letím zamilován 
   a s přísahou, co mám na rtech svých, 
   větru zpívám, v srdci kladivo mám. 
R: 
4. Já se vždycky bál, že tě nepotkám, 
   že se zmýlím, že tě neoslovím, 
   dneska tisíckrát řeknu 'mám tě rád', 
   proč to bývá, na to neodpovím. 
R: