VŠECHNO JE FÉR

 
 
   Emi                     C                  D 
1. Chtěl jsi bejt bohatej, v městě mít důl zlatej, 
                 Emi 
   a pokojů aspoň pět 
   Emi                 C 
   pro tohle pozlátko zapomněl´s zakrátko 
   D                 G 
   na údolí, na svůj svět. 
   G                 C            D                G 
   Na údolí, kam jsi jezdíval rád a kdes cítil vůni hor, 
       Ami               Ami7 
   Kde každej u ohně byl tvůj kamarád, 
       Gdim               H7             Emi-C-D-Emi 
   kde rozesmál tě dobrej fór, - tak nasedej. 
 
 
2. Vidím tě v putyce u prázdný sklenice, nemáš čím bys zaplatil, 
   chtěl jsi bejt velkej pán a teď jsi zůstal sám, 
   doplatil´s na to jak´s žil. 
   Nikde panáka ti nenalejou, nemáš jít ke komu spát… 
   poslouchej nádraží, vlaky jedou, i do údolí cos měl tak rád 
   - tak nasedej. 
 
      G                    C        G 
Ref.:	Žij každej, jak jsi se kde narodil 
		      D      G  D 
	a budeš mít klidný stáří, 
      G                     C             G 
	neměň svůj postoj pro pár klidnejch chvil, 
      G         D        G 
	pak se ti mnohé zdaří. 
      C                  G 
	Jak jednou zůstaneš sám bokem stát 
      D                    G 
	bez přátel, bez lidí co je máš rád, 
      C                 G            Emi 
	musíš si vystačit jen s tím co máš, 
      G          D        G 
	a sám toho moc málo znáš 
 
mezihra :  Emi – C – D – Emi 
 
3. Seber svý kytáro, do zubů cigáro, vodejdi,kde je tvůj svět, 
   kde jsou chlapi, pranice, jen žádný štěnice, 
   všechno je fér, na to můžeš vzít jed. 
   I když sem tam ňáká rána zabolí, nezůstaneš nikdy sám, 
   tak vodejdi do toho svýho údolí a přisedni si k vohni k nám, 
   … tak nasedej. 
 
Ref.: Žij … 
        G        D    C      D  G 
CODA: … a sám toho málo zná-á-á-áš.