Já je znal

Na nádraží stálo kluků pár, že k sobě patří bylo zřejmý 
jejich pohled na lidi a domovenky byly taky stejný 
žádnej módní časopis pro jejich šaty nebyl vůbec vzorem 
a jejich hlasy neškolený v písních zněly silným sborem. 
Jeden z nich byl kámoš mýho bráchy, tak jsem na něj kejvnul lehce 
hned mi bylo odpovědí, jestli se mi s nima šlapat nechce 
já zas na to, že bych rád, však nejde to, už to tak bejvá 
že ten osud zpropadenej nám touhy skrejvá. 
Já je znal, světem bloudí křížem kráž  já je znal, svět je učil 
já je znal, každý svůj příběh psal  já je znal, jdeme dál. 
Tak jsem se hned otočil a v zádech cítil jejich divnej pohled 
někdo slovo přihodil "vždyť kecá, o nás vůbec nemá šajn" 
tahle divná postava sem vždycky v tuhle známou dobu chodí 
když je vagón pohltil, já šťastnou cestu přál. 
Já je znal, ..... 
Jsem už zvyklej na řeči i na lidi co denně kolem míjím 
v jednom pravdu mají a to že tu stojím každej pátek sám 
když jsme tenkrát odjížděli s kamarádem, všechno bylo jiný 
jeho život zůstal tam, já na něj čekám na nádraží dál. 
Já je znal, .....