Epitaf

Život se podobá přístavní čtvrti.  Je uvězněn v spleti svých ulic a střech. 
Co přímé jsou nejvíc, ty vedou vždy k smrti -  tam, kde řeka nadějí opouští břeh. 
Má při molu vraky, však nad každým ráhnem  třpytivé vlajky se hodlají skvět. 
Poutníci k čistotě brodí se bahnem.  Když k tůni se nahnem, tak spatříme svět. 
Ať touha nás sužuje a víra drtí,  dar zlomit prokletí není nám dán. 
Život se podobá přístavní čtvrti,  z níž lodi vyplují na oceán. 
Svou bárku jak zběsilí k prameni táhnem,  však sotva proud zesílí, vrací nás zpět 
od snů, jež došli jsme, k nimž nedosáhnem  svou kratičkou berličkou činů a vět. 
Ať touha nás sužuje a víra drtí, ......