Země nikoho

         D 
1. Za strání porostlou planým vínem 
         Emi 
   je z kamenů na potoce hráz, 
                               A7 
   tam začíná, skryt borovým stínem, 
            D 
   do země nikoho sraz. 
2. Území pro náhodný známý, 
   naivní a poctivej svět, 
   kde světákům z bot čouhá kus slámy 
   a víly nesvedeš hned. 
       D                         Emi7    A7                  D 
R: Je loukou plnou rozkvetlých sluncí a možná něco, jako je mech, 
      Emi7               A7             D 
   i tůněmi, kde číhají sumci v tvých snech, 
                            Emi7       A7                    D 
   ta zem neleží za velkou louží, je pro všechny a není to stát, 
                          Emi7       A7      D 
   zem nikoho a každýmu slouží, kdo má lidi rád, 
        Emi7 D Emi7 A7 D 
   ohohó ... 
3. Máš-li místa na duši bílý, 
   kam zatím život ti nedosáh', 
   ač zkouší vejít každičkou chvíli 
   s inkoustem na manžetách. 
4. A pakliže ty místa tam zbyly, 
   i navzdory těm, co mají zlost, 
   i navzdory těm, co všude byli, 
   jsou do země nikoho most. 
R: