Balónek

    D 
1. Modrá je jako balónek ta naše zem, 
   jeví se prý tak každému, kdo letí sem, 
    Emi                      D 
   po věky nad hlavou mraky ženou, 
    Emi           C   A7              D 
   radujem se i trápíme za tenkou stěnou. 
    Emi7                                       D 
R: Po různých kolejích do čtyřech stran vlaky jedou 
               Emi7        C     A7      D 
   k cílovým stanicím, on každý má svůj cíl, 
     Emi7                                 D 
   stejně nás nakonec na jednom nádraží svedou, 
             Emi7          C           A7     D 
   nádraží, dobrou noc, a pak už jen "na neviděnou". 
2. Pospolu, a přece každý sám žijem svůj den, 
   pro lásku, pro závist, na očích všem, 
   ztracení, každý z nás své blízké hledá, 
   černá k černé a k bílé bílá vrána sedá. 
R: 
3. Nad horou vševěd posvítil na další den, 
   všichni jsme dávno na nohou, pomalu jdem, 
   do kopců pastýři ovce ženou, 
   zvonečky zní, na neviděnou, na neviděnou ...