Samotář

Kamennou tvář míval 
když u ohňů zpíval 
sondy a balady svý 
jak to tak bývá 
 
Měl vrásčitou kytaru 
hrál na ni postaru 
jak to má u ohňů být 
když vítr zpívá 
Měl úsměv Mona Lisy 
ten chlápek samotář 
byl v horách všude známý 
měl jméno Tvrdá tvář 
Kdo ví co se skrývá 
za přímkou jeho rtů 
kdo ví proč v očích mívá 
jen prázdnou samotu 
Pak dlouho nepřišel 
nikdo z nás neslyšel 
že by snad zabloudit moh 
ten co nám zpívá 
 
Našli ho na stráni 
na něčí udání 
že prej tam otevřel lom 
a zlato dobývá