Bílá, bílá

                                           1962 
 
   C                               F7    C 
1. Až se sejdem znovu pod stromy v hebké trávě 
                                F7     C 
   slunce všechny mraky rozlomí vánkem hravě 
   G                       C   D7     G 
   věz,že musí tráva hebká být vláním vůní 
   C                             D7                   G7 
   nesmí Tě však vůbec překvapit léto u všech lesních tůní 
 
      F                  Bb         F 
R: Tu chvíli tu mít, kdy vítr mraky honí 
     Bb         F      C7      Bb C7 
   a seno kolem voní závratnou vůní 
      F                 Bb               F 
   tu chvíli tu mít kdy všichni jsme zas spolu 
     Bb           F    C7                F    F# G 
   a slunce klesá dolů oheň se k hvězdám vznes 
 
2. Dál zas půjde slunce oblohou čistou modrou 
   vlaštovky se slétnou nad vodou čistou modrou 
   zas na slunci zhnědne tvoje líc bílá bílá 
   a na co se těšíš víc a víc dálka druhý den to smývá