Nicota

Radek Kurc

				Nicota 
G 
Zbyly mi oči pro pláč, 
kolik lží uslyším, 
krajinou hnala se bouře, 
lidé jsou neteční. 
 
Mám v duši smutek, 
v uších mi bouře zní, 
hurikán vzal si sebou, 
radosti z duše mý. 
 
 
Já teď tu stojím, ruce prázdné mám, 
lidé  co si počnou , smutek v duši mám. 
 
 
Krajinou plouží se ticho , 
duší se táhne stín, 
mám divný pocit, 
vidím a nevidím. 
 
Kdo chtěl by zůstat, 
nesmí mít srdce svý 
sluneční žár ti spálí, 
myšlenky naděje tvý. 

Do databáze přidal terapeut, dne 15. 09. 2020