Světlušky

        D           D/C#   Hmi 
1. Po stonku trávy míří k nám 
     Emi                   A7 
   světluška, ne, nech ji být, 
        D          D/C# Hmi 
   ten její někde čeká sám, 
         Emi                              A7 
   když dotkneš se jí, třeba nebude ho chtít. 
     Hmi                         F#mi 
R: Zkus se dotknout mě a potom zkusím to já, 
          Hmi               E 
   kolik něhy nosí lidská dlaň, 
       D           D/C#          Hmi 
   já nevím, ale mně se zdá, že záříš 
        Emi                 D 
   jak ze světlušek celá stráň. 
2. Něco duní, neboj, klid, 
   to jen ve skalách tu bloudí vlak, 
   světel oken dlouhá nit 
   dotkne se nás, zmizí pak. 
R: 
3. Po stonku trávy míří k nám 
   světlušák, ne, nech ho být, 
   unavený, chce být sám, 
   dělal světýlka, a teď chce snít. 
             Emi                 D 
R: + [: jak ze světlušek celá stráň ... :]