Poutník

       Emi          C        D                      Hmi 
1. Šel pouští starý poutník, měl jeskyň slov - svůj dům, 
         Ami            Emi                    D 
   a jak kráčel, slůvka sbíral a pravdou utřel stůl, 
   Emi            C    D            Hmi 
   byl všude, ale žádný neznal jeho tvář, 
     Ami              Emi                 D 
   a každý, kdo o něm mluvil, vypadal jak lhář. 
 
   Ami                              Emi 
R: Pravda a lež, on znal ten rozdíl snad jako jediný, 
   Ami                              Emi 
   když v podvečer svůj příběh vyprávěl 
   G 
   o suchém chlebu šťastných lidí, 
   D                  H7 
   o prázdném džbánu, co se stydí 
   Emi         Ami      D        Emi 
   za ty, jimž víno donášel až k ústům. 
 
2. I u nás jednou spával, sám tomu nevěřím, 
   a všem okolo prý dával a smál se u dveří, 
   snad dodnes stařec chodí, má hodně nebo nic, 
   a všechny za nos vodí, když ukazuje líc. 
 
R: Pravda a lež... 
 
   Emi                 C    D                  Hmi 
3. Vítr dávno v poušti zavál řetěz stop, co on vryl, 
         Ami         Emi      D                H7   Emi 
   šedou tvář stín zakrýval a k suchému chlebu víno pil ...