Píseň pistolníka

Osada hlubokých stínů

G                D        D7                 G 
Pro dvacet vrubů na pažbě já psancem jsem se stal 
G              D         D7                G 
já nesnížil se ku vraždě pard táhnul první sám 
 
     C           C5 
  Až ráno krásná Montano 
            C              C7 
  zřím naposled svůj rodný kraj 
                C                C5 
  já chtěl bych ještě zlíbat své děvče 
            D7      G 
  než mu řeknu good bye 
 
Přízrak se lesem potácí mexikán opilý 
a na mé staré pistoli přibyl vrub jednadvacátý 
 
  Až ráno, krásná ..... 
 
Koník můj věrný kamarád na půli cesty kles 
a já jsem ho měl tolik rád a mám i ještě dnes 
 
  Až ráno, krásná..... 
 
Proč jste mne moje pistole, proč jste mne zklamaly 
zapláče dívka v údolí, že jsem byl pomalý 
 
  Až ráno krásná ..... 

Do databáze přidal Jimmy, dne 15. 09. 2020