Ovce

               F         C         G 
1. Byl to den samej cár, samá mlha z údolí, 
           Ami        F         C G 
   měli jsme z vrcholků stádo hnát, 
        F       C        Ami       Fmaj7 
   ledový vítr vál přes moře kamenný, 
          C    F         C  G 
   cesta domů mizela v tmách. 
 
2. Sešli jsme prokřehlí, ovce chvatem sháněli 
   soutěskou kolem tří Bílejch skal, 
   starej Dan k nebi vzhlíd' a tiše povídal: 
   nad ránem viděl jsem hory jít. 
 
3. V moment ten rachot stěn, kamenná lavina, 
   z Bílejch skal nezbylo rázem nic, 
   ozvěnou letěl řev, nám v nohách stydla krev, 
   nikdo z nás v tu chvíli nemoh' jít. 
 
4. Když dozněly poslední balvany v údolí, 
   slunce nás svým světlem zalilo, 
   každej z nás modlitbou za život děkoval, 
   zvonů hlasy nes' vítr v dál.