Ranec plnej písní

G                C          G     Emi 
Já nosila jsem v sobě tajný přání 
     C           D          G   D 
když Františkovi aplaudoval sál 
G              C        G    Emi 
zpívat s ním a třeba do svítání 
C              D           G 
všechny písně, které on by znal... 
 
Ten diblík dneska diblíkem už není 
a pořád zpívá jako o život, 
na tom se už sotva něco změní, 
když zkusíme to podle stejných not. 
 
   G               C            Emi G 
R: My dva a s námi ranec plnej písní 
         C     D         G D 
   co se za ty roky posbírá 
   G               C         Emi  G 
   kdo jako my dva po životě žízní 
   C               D              G 
   sám barevný šál v rukách prostírá. 
 
My dva a s námi požehnaně křížků 
ráno se vždy půjdem poklonit 
naše sny už nabírají výšku 
vždyť stačí dlaně větru nastavit... 
 
Já hladila mu často zlatý vlasy 
a loudila o jeden pohled víc, 
když zpívá, tak proč od rosy mám řasy 
a ruměnec mi přebarvuje líc... 
 
Ta malá holka ke zpěvu má vlohy 
a úsměv, kterej umí čarovat, 
tak čert vem´ její trochu krátké nohy, 
hlavně, když se na nich může stát... 
 
R: My dva ... 
 
Tréma zase hlasivky nám svírá 
a píseň zní jak vítr v údolí, 
ať nás nikdy neopustí víra 
a co chce, ať si říká okolí... 
 
R: My dva...