Hlava pomatená

Byla noc a teď mi náhle svítá 
kdes tak dlouho byl a prý tady mě máš 
smůlu mám nebo máš těžko říct tak tě tedy vítám 
a až zas odejdeš nezapomeň vrátit klíč 
 
Byl jsi tu chvíli tam já zůstala jsem sama 
ke slovu samota marně hledám rým 
všeho prý do času říkají pomalu si přivykám 
na smutek prázdných rán když se probouzím 
 
RF: A tak jdu dál kolem lhostejných co si nevšimnou až to zamrazí 
       jejich tváře nevnímám tváře které tvoří stín 
 
Hlava pomatená která neví kam jít 
hlava popletená co si plete pláč a smích 
bude asi má hlava ztřeštěná 
 
Hlava pomatená která neví kam jít 
hlava popletená co si plete žár a sníh 
k čemu ten tvůj splín když dávno víme svý 
 
Už jsi snad všechno řek měj se fajn 
a smiř se s tím 
že dnes tvým krásným lžím těžko uvěřím 
Nač si lhát vzpomínat je to pryč 
krev ve spáncích buší 
a ticho přerývají jen padající slzy