Vzpomínáme aneb už je tady zas

Už odcházím z Blacku dneska jsem se neožral 
V tom nahoře ve dveřích rozkročený člověk stál 
Měl ošoupané kalhoty a vousy ježaté 
A uvázaný šátek na hlavě plešaté 
 
Okované boty a bunda kožená 
Čerstvě vyvržená šavle u nohou složená 
Zloba z něho sálala a mě se tajil dech 
S rukama v bok sestupoval dolů po schodech 
 
Poslední člověk v Blacku dýško na stůl dal 
Pryč ve strachu zdrhal ani nepoděkoval 
Ta temná postava je asi pěkná potvora 
V tom poznal jsem že hledí do tváře Krutora 
Obráceně kříže do tmy zářící 
A černý šátek s lebkama na holé palici 
Hrdlo se mi svírá je tak těžké věřit tom 
Žes tímhle chlapem v hospě už se nedostanu domů 
 
R: Hej, hej holohlavý impotent 
   Hej, hej holohlavý impotent 
 
Pak poroučel piva vždycky cechem zamával 
V tom fofru se Paigino u výčepu potkával 
Za chvíli jsem nejméně o tunu těžší byl 
Tolik chlastu v životě snad ani Bigboss nevypil 
Ta postavička je snad ňákým kouzlem prokletá 
Kde koho umí chlastem zprovodit se světa 
Už ani chodit neumí už jen tak vrávorá 
Tak zdrhej pryč už nemáš čas začíná doba Krutora 
 
R: Hej, hej holohlavý impotent...