Stmívání
Matějů, Jaroslav
D Hmi Emi A 1. Vůně tvých vlasů na polštáři zůstala mi, D Hmi Emi A lhát je hřích, pro nějž zůstáváme často sami, Emi A D Hmi já ti lhal a teď prázdným stěnám tykám. Emi A D Hmi Rád bych spal, místo toho dál si říkám, D G A D D7 víc než lhaní pravda bolívá. G A D D7 R: Nezachrání nikdo z lidí strom co dolů padá G A D D7 to dávno vím. G A Hmi G D A stmívání nezabráníš, Emi A D Hmi Emi A D když je Slunce dál, když je Měsíc blíž. 2. Vůně Tvých vlasů z polštáře už zmizela mi a tvůj smích vytrácí se spolu s ozvěnami. Já ti lhal, ale kdybych pravdu říkal, stejně dnes bych jen prázdným stěnám tykal, má-li láska zemřít...stejně umírá. R: Nezachrání nikdo z lidí strom co dolů padá, to dávno vím. A stmívání nezabráníš, když je Slunce dál, když je Měsíc blíž.
dne 15. 09. 2020