Až na vrcholky hor

     D                                     Emi 
1.   Rád ses mi toulal, rád ses mi ztrácel sám, 
        A                                      D 
     to hory tě táhly, tak dávno, jak dávno tě znám. 
                                             Emi 
     Prožil jsi tam plno jar, plno lét, plno zim 
       A                  G                D 
     a bylo to z lásky mé zoufalé lásky mé k nim. 
 
2.   Tak našla jsem sílu a odvahu vzhůru jít 
     a s tebou se toulat a kousek té pýchy jim vzít. 
     I ve sněhu spát, tajit pláč, proč a nač dnes to vím, 
     že bylo to z lásky, mé zoufalé lásky mé k nim. 
 
                    Emi  A               D   Hmi 
Ref. Až na vrcholky hor, kde slyším vítr hrát, 
                       Emi            A                   D 
     do kraje skalních měst i hnízd i hvězd a zatoulaných stád. 
                    Emi  A               G    D 
     Až na vrcholky hor, jsme vyšli ty a já a já, 
        G                      A                   D 
     to všechno tak dávno, tak dávno, tak dávno se zdá. 
 
3.   Už přestal ses toulat a neujdeš cesty kus 
     a nejsem ta dáma, co právě teď řídí tvůj vůz. 
     A mě táhne dál klenba hor, jejich vzdor a boj s ním, 
     mě zůstala láska, ta nádherná láska jen k nim. 
 
Ref. Až na vrcholky hor, kde slyšíš vítr vát, 
     nad čáru odlaků až tam, až tam kde sníh se bojí tát. 
     Až na vrcholky hor, už vyjdu jenom já jen já 
     a všechno tak dávno, tak dávno, tak dávno se zdá. 
     Až na vrcholky hor, už vyjdu jenom já jen já 
     a všechno tak dávno, tak dávno, hodně dávno se zdá.