Osobák

              C                G 
1. Měl v ramenou míň, než si přál, 
                      C 
   a veselý se býti zdál, 
                               F 
   za volant sed', dal přímý směr, 
                 C   G          C 
   snad dojet chtěl někam do Tater. 
2. Ve tváři měl zdánlivý klid 
   a v očích touhu Niki Laudou být, 
   nocí i dnem svůj trabant hnal 
   na plný plyn, stále dál a dál. 
3. Na značce "stop" neuměl stát, 
   po hlavní jela Jawa padesát, 
   plechový běs zvaný Pionýr 
   zkřížil mu směr, ten malý štír. 
4. Pak zazněl třesk a rána zlá, 
   kdo pospíchá, často prohrává, 
   jak skončil střet, vám povím rád: 
   plech vydržel, ne však laminát. 
5. Teď, mistře, máš pro děti sběr, 
   před sebou cestu už ne do Tater, 
   míříš teď k vám vlakem nazpátek 
   a z auta máš stovky trsátek.