Kristýna z El Paky

    D 
1. Tam poblíž návěstí žil jen tak pro štěstí 
                                                  A7 
   muž, který závory spouštěl, když slyšel vlak znít, 
   měl domek služební s malými okny 
                                            D 
   a dceru Kristýnu - toužil z ní průvodčí mít, 
   když malá bývala, tatínka štípala 
                                           G 
   kleštěma do ucha ve chvíli, kdy tvrdě spal, 
                      D 
   ústa s barvou vína a jméno Kristýna 
    A7                                D 
   té dívce úředník do listu rodného dal. 
2. A roky letěly, děvče, už dospělý, 
   zaneslo osobní dotazník na ČSD, 
   dostalo ze skladu mundúr a kleště, 
   zasvětilo dráze život, a s ním srdce své, 
   "tak štěstí začíná," řičela Kristýna, 
   když se s ní vlak směrem na Kolín pohupoval, 
   ústa s barvou vína a jméno Kristýna 
   té dívce úředník do listu rodného dal. 
3. Oči plný něhy, v ruce dva potěhy 
   třímala, když dbala na blaho cestujících, 
   pražce a výmoly, zvuk písku pod koly 
   každému připomněl ten její andělský smích. 
   "Kdopak si přistoupil?" volala ze všech sil, 
   ozvěnu tunelů její hlas přehlušoval, 
   ústa s barvou vína a jméno Kristýna 
   té dívce úředník do listu rodného dal. 
4. Z vojenské posádky dal se s ní do hádky 
   vojín, co opustil útvar bez povolení, 
   tak malér začíná, mínila Kristýna 
   a dala mu pěstí pod oko poučení, 
   v krvi dvě promile, tvářil se zavile, 
   když s její pomocí za jízdy vystupoval, 
   ústa s barvou vína a jméno Kristýna 
   té dívce úředník do listu rodného dal. 
5. Tak roky plynuly, aniž ji minuly, 
   přišel čas odevzdat erární kleště a plášť, 
   odmítla pohodu, vzdala se důchodu, 
   s odznakem "revizor" objíždí vlast křížem-kráž, 
   kdo jede načerno, neudělá terno, 
   směje se zbytečně tak, jako já jsem se smál, 
   ústa s barvou vína a jméno Kristýna 
   při jízdě načerno osud mi do cesty dal.