Do práce mladý horník kráčí

A        D     E7     A              E7    A   D  A 
Do práce mladý horník kráčí, po boku dívku již má rád. 
       D             E7  D        A     E7        A 
Ona ho k šachtě dopro  vází, růžičku mu dává na kabát. 
Vem si tu růži - ta je z lásky, bude tě bránit pod zemí. 
Miláčka svého vroucně líbá, tiše pláče: prosím, vrať se mi. 
Však osud nepřál jejich lásce, dívčinu prosbu zatratil. 
A mladý horník ke své milce, nikdy víc se domů nevrátil. 
Když mladé tělo vynášeli, na nebi zhasla hvězdička. 
A v jeho ruce uvadala, jeho milé, rudá růžička. 
Zem náruč svou již otevírá,na rakev květy padají 
a jeho věrní kamarádi hornickou mu píseň zpívají. 
Spi sladce drahý kamaráde,co osud vzal,to nevrací, 
my vzpomínku ti zachováme,vždyť jsi dal svůj život za práci.