Popel

   Ami     G        A2           C 
1. Koukám zpátky a vidím prázdný dům 
   Ami     G     Ami 
   pár obrazů zářivých 
   Ami    G        A2       C 
   žádný rány zas slunce vychází 
   Ami      G             Ami 
   a já tu nechci zůstat stát. 
 
   Ami   G       F 
R: Žene vítr mě prázdnou ulicí 
   Ami      G      F 
   do dálek mě rozfouká 
   Ami         G         F 
   dívej se já zmizím navždycky 
   Ami      G            F 
   já jsem popel ty jdi spát. 
 
2. Cítím slunce jak se mě dotýká 
   a stromům stíny závidím 
   nemám bolest a nemám ani tvář 
   a dál mě síly opouští. 
 
R: Zvláštní věci tu berou divný spád 
   nejdou napsat ani číst 
   dál jak popel mě vítr rozfouká 
   tak se nesměj - umírám. 
 
3. Možná jednou, až budeš tiše spát 
   dotknu se tvých pocitů 
   jak milenci se budem jen tak smát 
   jenže teď ti utíkám. 
 
R: Svoje křídla si k zádům připínám 
   a slunce je mi náhle blíž 
   letím vzhůru svý oči zavírám 
   vím, jen já co bude dál.