Rubikon

Přes vlny Rubikonu k tobě výš 
jako když stoupá rtuť 
skrz Amorovy šípy ucítíš 
jak se ti napne hruď 
 
Potichu krásttvůj stín za záclonou 
když tužby ve mě tonou 
jsem srytý mezi patry vysokých jak Tatry 
a zmást tvůj pohled do kukátka 
den je dlouhý,noc je krátká 
jsi důvod pro sonety vrytý v kastaněty 
 
Přes vlny Rubikonu k tobě výš 
jako když stoupá rtuť 
skrz Amorovy šípy ucítíš 
jak se ti napne hruď 
 
Tiše se snést a vpít se do koberců 
jak poslední ze šílenců 
osahat tvé stěny 
jako kousek pěny 
po tobě stéct 
a v podkolenní jamce 
spát jako lupič v bance 
jsi důvod k odpovědi 
proč jít ke zpovědi 
A LHÁT 
a kát se přitom na dvakrát 
LHÁT 
a stát dál v příšeří 
LHÁT 
a každým pórem těla sát 
vůně z poddveří 
tvoje vůně z poddveří 
 
Přes vlny Rubikonu k tobě výš 
jako když stoupá rtuť 
skrz Amorovy šípy ucítíš 
jak se ti