Smírčí kameny

Tajemný rituál v dešti 
Půlnoc jej svírá ve svých kleštích 
Kůlem se zatlouká kámen 
Do tvaru kříže žula vstane 
 
Déšť do očí se dral 
Vítr sílil a větve rval 
Půlnoc tajemný rituál 
A kámen co zůstal tu sám, stát 
 
Neznámý na kraji lesa 
do čela kříže nápis tesá 
pokorou slova znějí 
prsty se strachem, zimou chvějí 
 
Déšť do očí se dral 
Vítr sílil a větve rval 
Půlnoc tajemný rituál 
A kámen co zůstal tu sám 
 
 
Málokdo zřejmě tuší 
Jaký stín nosil hříšník v duši 
Kdo tesal tento kámen 
Dávno to břímě sejmul z ramen 
 
Déšť do očí se dral 
Vítr sílil a větve rval 
Půlnoc tajemný rituál 
A kámen co zůstal tu sám, stát 
 
Stávají při polních cestách 
Jak němí svědkové činů, místa 
jednou se rozpadnou zřejmě 
(však)  příběhy lidí jsou stále stejné 
příběhy lidí jsou stále stejné 
příběhy lidí jsou stále stejné