Lokaj

     A                D    A      E    A 
R: Kde zas vězí ten spící lokaj, kolohnát, 
                                     D     A    E      A 
   omlouvám se, panstvo, račte jen, tu je salon a tam sad, 
    Ami            C   G  C    G  C 
   zákusky budou hned, i vína je dost, 
                                G      C     G  E 
   hněte se, Jean, kde je led, tohle vzácný je host, 
      A               D      A        E      A 
   a co je s muzikou, a ten pejsek chtěl by kost, 
                                     D       A      E    A 
   bravo, Jean, teď si smíte dát v kvelbu sklenku pro radost. 
      Ami                               G 
1. Chtěl jsem jí jednou jen "lásko má" říci, 
                                     Ami 
   a ona na to:"Jean, tak vyměň tu svíci," 
                    C        G          C 
   chřadnu, vadnu, láska je hořká jak blín, 
            G     Emi       Ami 
   a ona:"Hlavně vyciď ten cín," 
                 C        G              C 
   povězte mi, přátelé, kdo tohle může snést, 
                    G     Emi 
   teď jdu venčit psa, a pak musím: 
R: 
2. Psal jsem jí psaníčko:"Krásko, buď zdráva," 
   a ona na to:"Jean, kdy bude ta káva?" 
   Tuhle jsem jen hles':"Když chceš, tak si mě muč," 
   prý:"Zapal ten krb a, proboha, mlč!" 
   Povězte mi, přátelé, kdo toto může snést, 
   teď jdu utřít prach, a pak musím: 
R: Kde zas vězí ten spící lokaj, kolohnát, 
   omlouvám se, panstvo, račte jen, tu je salon a tam sad, 
   zákusky budou hned, i vína je dost, 
   hněte se, Jean, kde je led, tohle vzácný je host, 
   a co je s muzikou, a ten pejsek chtěl by kost, 
   bravo, Jean, teď si smíte dát v kvelbu sklenku, a pak dost!