Gazel

A E D 
 
A                   C#mi           F#mi 
O nespočetné krásy těla, jež pro mě moje láska měla 
             D          Hmi             E 
když jsem ji hleděl do očí pokládal jsem ji za anděla. 
Těch jejích sametových úst, jež se vždy při polibku chvěla, 
o jejích ňadrech řeknu jen, že byla zářivá a skvělá. 
 
A E D 
 
Né, podruhé už nepotkám tak božsky klenutého čela 
do jejích tajů vcházel jsem nábožně jako do kostela. 
A když řekla "proboha už dost", tak toho teprv nejvíc chtěla, 
časem jsem na ni zapomněl i ona na mě zapomněla.