Hospoda

                      takt3/4 
 D 
 Do naší hospody 
 Emi 
 vedou jen dva schody, 
 A 
 na nich mně našla 
 D        A 
 moje milá. 
 
 Na tácku sklenice, 
 na pivě čepice, 
 to se to pije 
 až do rána. 
 
 Jak čárek přibývá, 
 rozumu ubývá, 
 kdo mně ted domů 
 doprovodí. 
 
 Chůze je nejistá, 
 říká mi penzista, 
 když k tomu fernet 
 ještě hodí. 
 
 S cigárem u huby, 
 kabátem na ruby, 
 opouštím lokál 
 i s opicí. 
 
 Lásko má rozmilá 
 pípa mně zmámila, 
 té člověk zkrátka 
 neodolá. 
 
 Na místo pohody 
 míru a svobody 
 vracím se stále 
 D     A   D 
 jako ten pták.