Dívka havířka

       D                            E7 
1. Já měl jsem dívku havířku, jež stála mi co model, 
       A7                      D          A7 
   já maloval ji na šířku, já maloval ji podél, 
       D                      E7 
   já maloval ji v krunýři a poslouchal jsem proslov 
       A7                                   D 
   na téma:"Maluj, malíři, a malbou masy oslov! 
        F#                        Hmi 
   Jeť rodná strana - v umění náš učitel a rádce!" 
        E7                                A7 
   Pak po časovém znamení zazněla Píseň práce, 
      D                                     H7 
   a dívka prý mne miluje, tak přistoupila ke zdi, 
      E7                      A7           D 
   rumělkou na ni maluje dvě pěticípé hvězdi. 
2. Ta dívka byla atrakce, neb pravila mi:"Hošku, 
   rač odvrhnouti abstrakce a realizuj trošku, 
   já nehrozím ti kostelem a kašlu na přetvářku, 
   teď postojím ti modelem pro Annu Proletářku! 
   [: My vodkou hrdlo prolejem, můj milovanej dědku!" 
      Tak vzal jsem kyblík s olejem a propláchl jsem štětku, 
      teď bytem voní konina, to stará dělá řízky, 
      já maluju si Lenina a běloskvoucí břízky. :]