Dachau blues

   Ami G7 Ami G7 E 
 
          C 
1. Když stíny k sobě v touze lnou, 
   tma prohlásí se kouzelnou 
             G7 
   a někde znějí bicí, 
         F          G 
   když měsíc tepe do mřížky 
        F        G 
   dva Popelčiny oříšky 
              Ami 
   s šedivou holubicí, 
          C 
   když zvony půlnoc dozvoní 
                      Ami 
   a vratiče se rozvoní, 
                Dmi 
   zlý sen se vrací znovu, 
            (F)              (G) 
   [: jsou dosud v oknech střepy skla 
          Ami 
      a krev, jež znovu vytryskla, 
     G  (E)    Ami 
      skapává do proslovů. :] Ami F Ami G7 E 
2. Když úzkost chodí po špičkách 
   jak dívka v modrých lodičkách 
   a v bílé rozhalence, 
   když promarněno vzkříšení, 
   když most má pouta lešení, 
   jež křičí na milence, 
   když zlato pláče mosazí, 
   když vzduch se oděl do sazí 
   a prázdnem škváry zeje 
   [: zas strach má ze lži mozaiku 
      a za svěrací kazajku 
      už našel farizeje. :] 
              F         G         Ami 
R: Zvracíme přecpaní a měsíce se počínají pátkem, 
            G                       Ami 
   křičíme ze spaní, zas děsíce se podepsaným řádkem, 
              G                             Ami 
   pod hranou odvahou tkví pobledlost, jak Pilát ruce myjem, 
                    G            E              Ami        E 
   když s chladnou rozvahou jde posedlost, pak zítřka nedožijem. 
3. Když lež je pravdy zárukou, 
   jde volnost s pouty na rukou 
   a vůkol kvetou hroby, 
   když z lásky stal se mouřenín, 
   pak děvce podá růženín 
   a zbude bez ozdoby, 
   když zloba zbývá bez lásky, 
   pak Židům krade oblázky 
   a hlásá toleranci, 
   [: a intelekt když bez duše, 
      pak podoben je ropuše 
      či slepci s mečem v tanci. :]