Balada Manoně

     A         C#          C       H 
1. Sní v povlacích, vlasy má havraní, 
             E 
   sní o mracích s muzikou varhanní, 
    A              C#       F#mi         Hmi E 
   vím, že se jí zdá o pasekách s malinovím, 
    A          E        A         E(D) 
   řekne, až procitne, že mě sem nezvala, 
   A        E          A          D 
   ústa až poskytne, přečtu jí z Nezvala: 
    A        D      A         E 
   Manon je motýl, Manon je včela, 
   A        D        A          E A(-) 
   a že ji nepustím, i kdyby chtěla. 
2. Dál ale sní o mořích blankytných, 
   snít budu s ní v trochejích nezbytných, 
   vím, až se mi vzdá, nikdy že jí nedopovím 
   v zeleným salóně, co tehdy neznala, 
   z Balady Manoně od pana Nezvala, 
   že Manon je motýl, Manon je včela, 
   Manon je růže hozená do kostela, 
    A        D      A         E 
   Manon je motýl, Manon je plavovláska, 
    A        D       A           E 
   Manon je první a poslední má láska, 
    A        D       A             E 
   Manon je první a poslední můj hřích, 
    A        E      A         E 
   nepoznat Manon, nemiloval bych, 
         A      D      A      D      A   D A 
   ach, Manon, Manon, Manon, Manon, Manon ...