Zakletá v pásu kolejí

    G        Gmaj7 Emi7 Hmi13         C 
1. Krajina v závějích        a stromy zebe mráz 
          G Gmaj7  Emi7 Hmi13 C 
   a dole u totemů můj        oheň hřál, 
          G Gmaj7    Emi7   Hmi13 C 
   kolem svatý ticho chrámů líčí na mne past, 
            G  Gmaj       Emi Hmi13   C       H7 
   to abych zůstal chvíli dýl,      něco si přál, 
      Emi             H7           Emi       A7 
   že chci tě mít zas živou a že s rudou kamejí 
    G     c   Ami   D7  G 
   přicházíš pásem kolejí. 
 
2. Jenže přání se nesplní, není tu čaroděj 
   a já z masa a kostí nejsem Bůh, 
   náhle zavoněl, jak tenkrát, ve větru šalvěj 
   a letěl jestřáb nad skálou nazdařbůh, 
   on přistál na mých rukou, řekl s velkou nadějí, 
   že přicházíš pásem kolejí. 
 
3. Já mu věřil a rozbíhám se silnicí 
   a jako maják v dálce vidím obraz tvůj, 
   ze sněhu zvedám lístek k vánocům přející, 
   tam něčí písmo psalo s láskou: Milý můj! 
   Já vrátím se už zítra, snad tě slova zahřejí, 
   že pospíchám pásem kolejí. 
 
       Hmi                  Emi 
R: Ten rukopis já znám a mý srdce začlo bít, 
         C                Ami       G     D 
   zvony ve všech kaplích rozehrálo najednou 
      G           Hmi   Emi 
   a krákorání vran mně hlásí, že mám jít 
     C            Ami           G          D G 
   a do tvých očí na chvíli zas pohlédnout. 
 
4. Teď stojím u závor a vlak má zelenou 
   a zvolna mizí v říši stromů jeho stín, 
   nikde nevidím tě blízkou ani vzdálenou, 
   že čekám marně zázrak, dobře vím, 
   ty nevrátíš se živá, jsi jen popel z Pompejí, 
   zakletá v pásu kolejí.