Zajatci

    E 
1. Jsme jako zajatci, kameny pod nohama, 
   A 
   řemeny, kůže v zápěstí, 
    H                 A                    E    H7 
   prastará cikánka z ruky nám hádala jen štěstí. 
   Jenomže na věčnost netrvá nic a taky 
   měníš se s dobou, se světem, 
                                               C#m H 
   trhnem se od sebe jako ty mraky a s úsměvem. 
 
    D                                    E 
R: Hřebeny kopců přejdem už bez šerpů a otěží, 
   D                                   E 
   jako dva slepí k slunci se necháme vést, 
    D                                      C#m 
   dvojice skopců, co po tom všem už nikam neběží 
   H            A                        /: C#m H A :/ 
   a nemá sílu svou zlobu ze stolu smést. 
 
2. Vztekem se obiju a vezmu starou křídu, 
   srdce tvý na zeď načmárám, 
   roztočím peníze, letenky do Madridu rozprodám. 
   To potom zabolí a vlastně je to jedno, 
   kdy se z té války utíká, 
   a to, že nás oba dva daleký nedohledno zatýká.