Jarní píseň

        D                    Dmaj7 
1. Stín padal na Tvou tvář a měsíc hospodář, 
   Gmaj7 
   se vracel domů do hor, do peřin, 
         D                     Dmaj7 
   skončil flám a návrat zpět byl delší než sto let, 
       Gmaj7 
   i když duben vypil vodu z kalužin. 
               F#mi7       Hmi7 
   V ten jarní den jsem Tě za ruce vzal, 
             A    C9 
   byl jako sen a nešli jsme dál. 
 
   Gmaj7             F#mi7        Hmi7 
R: Podívej úsvit, už ze spánku se sbírá, 
   Gmaj7             F#mi     Hmi7 
   pohladí tváře a bodá do očí, 
   Gmaj7                  F#mi     H7 
   miluj se se mnou, zaženem netopýra 
   Gmaj7               C9 
   a jeho křídla nám ráno ochočí. 
 
2. Den, strůjce objetí, na konci století, 
   nám vetřel jarní vůně do vlasů, 
   tady na začátku cest, co vedou z velkoměst, 
   jsme zůstali, cizinci bez pasů. 
   A strašák mrak stínem skryl náš hřích, 
   byl to přítel zamilovaných.