Bella a Sebastián

    A                  Amaj7               D 
1. Paměť mě tahá za rukáv a vláčí do dětství, 
                    Hmi                  E7 
   na louku čtyřlístků, co trháš pro štěstí, 
     A                     Amaj7               D 
   a v koutě má duše dětinská, se choulí do peří, 
                    Hmi             E7 
   v tom tiše zaklepou a stojí u dveří. 
 
   Ami         Dmi 
R: Bella má a Sebastián, 
   G                C 
   v proudu třpytů čekají tam, 
   F            E7 
   nikdo balkón neotvíral, 
         A4sus       A  Ami 
   nikdo nezvonil k nám. 
               Dmi 
   Úsměv důlky do tváří hnal, 
   G               C 
   v očích úžas a kdo by se bál, 
   F                   E7 
   to nebyl sen, co k ránu se zdál, 
        A4sus    A 
   co k ránu se zdál. 
 
2. Spěchám tou známou ulicí, je tichá, už se spí, 
   tma oči zavírá, jak mračna růžoví, 
   jdu domů a výtah přivolám a v horním poschodí, 
   můj úžas procitá, když bleskem uhodí.