Kdo prošel blátem a louží

     G                  D 
1. Kdo prošel blátem a louží, 
     Emi                Hmi 
   přesto však doufá a touží 
    C                          G 
   být k slunci blíž, křídla spálit, 
    A                 D 
   do mojí chýše je zván. 
2. Kdo popsal šrámy svou kůži, 
   rozeznal plevel od růží, 
   kdo lásku křehkou chce chránit, 
   do mojí chýše je zván. 
     G          A            C        D 
R: Smí přinést dávná přání, čas návratů a tání, 
     G              A              C         D 
   klíč od svých vzdušných zámků, pár šňůrek od opánků, 
     G            A            C          D 
   stín, který v létě chladí, žár, který můrám vadí, 
     G          A            C            D           G 
   své kotě - mládě slepé, krev, která v žilách tepe dál. 
3.=1. 
4.=2. 
R: