Kuchyňský rituál blues

    Emi7 F#mi7     Gmi7(G6) A7(D)              A+ 
R: No   co to je, toto, no co to je, toto, no toto? 
   D                Emi6 
1. Už vás mám dost, už jste se zas poprali, 
    C                      H7 
   mám ty vaše tahanice v malíčku, 
     E7            A7                         D 
   jsem nervózní, jak se, probůh, dělá bramborák? 
R: 
2. Ticho, sednout, přečtu vám, jak hledali 
   malý princ a letec v poušti vodičku, 
   bude kaše (nic jinýho neumím), srdnatě se stavím za sporák. 
R: 
       G          Ddim     D         F#dim 
R1: V kuchyni se lepím na rozlitej džus, 
    E7        Ddim    Emi7 F#dim Emi6        A7      D  G7 D 
    a tak si hudrám svý   večerní kuchyňský rituál blues. 
3. Z kostek cukru vystavěná hranička 
   se v horkém cukru pomaloučku rozpouští, 
   a za chvíli jakoby tam nikdy nebyla. 
R: 
4. Asi se tam ještě přidá krupička, 
   jak je marné hledat studnu na poušti, 
   už jen nakrmit a přebalit, a bude idyla. 
R: 
R2: Za okny si letí, kam chce, hejno hus, 
    a já si zpívám svý večerní kuchyňský rituál blues. 
   G         Ddim G         H7 
*: Už zase řve,   už zase brečí, 
    E7       A6         D7 
   to žádné mámě není lhostejné, už jdu, 
   G              Ddim G         H7 
   ach, ten mě štve, proč pořád ječí, 
    E7        A 
   není mokrej? Krucifix - mokrej ne ... 
5. Podělávka, ruce jako nevinnost, 
   už letíme omýt prcku do vany, 
   a teď napustit ještě horkou vodu na gatě. 
R: 
6. A von už zas, čuně, hryže z koše kost, 
   a koš byl přitom na WC tak dobře schovaný, 
   a hergot, kaše, krucinál, hrnečku, dost, proklatě. 
R: 
R3: Von už se zas vrhl na asparágus, 
    a tak si hudrám svý večerní kuchyňský rituál blues. 
7. Hlavou jsem si málem rozbil výparník, 
   když chtěl jsem aspoň trošku kaše zachránit, 
   a dětičky: prásk! - z ledničky zas letí budíček. 
R: 
8. Původně tu snad měl bydlet trpaslík, 
   protože když jsem běžel protlak ze zdi vočistit, 
   přivřel jsem si mezi dvoje dveře malíček. 
R: 
R1: 
*: Už zase řve, už zase brečí, 
   to žádné mámě není lhostejné, už letím, 
   ach, ten mě štve, proč pořád ječí, 
   není mokrej? Krucifix - zase ne ... 
    D          Emi6 
9. Podělávka, ruce jako nevinnost, 
       C            H7 
   ale už mám toho dost, 
      E7               A 
   a malý princ řekl: teda, 
                 D            F#dim Emi7       A7 
   ty nevíš, že nejkrásnější věci  není přece vidět, 
    D      Emi7  Emi6           A7 
   ne? No teda, to už bys' měl vědět, 
        D             F#dim   Emi7    A7            D  G7 
   a v poušti studna je, ale jen pro toho, kdo ji hledá, 
    Emi7  A7     D 
   víš, kdo ji hledá ...