Do mraků

    G           D            G           D 
1. Zase vlahej vítr stromům větve rozkejval, 
    G              D            Emi           D 
   kytkama voněl stejně, jako kdysi jsem to znal, 
       Emi      C            G           D 
   a slunečnice u plotů si stály v zahradách 
          G         D               G            D 
   [: a tráva byla hebounká, když jsem si na ni sáh' :] 
           Emi       C 
   pak se do ní posadil a: 
       C         G         C         G 
R: [: Koukal se do mraků, koukal se do mraků, 
                  D      G 
      jak nebem klidně jdou. :] 
2. Já tak dlouho, jak jen žiju, znám už tenhle kraj, 
   lidi, co všechno dovedou a dobrý srdce maj', 
   z nich nikdo mě už nezná za tu dlouhou řádku let, 
   [: co já se světem protloukal, abych konečně se teď :] 
   do tý trávy posadil a: 
R: 
R: