Přirození

Harlej

 
Byla jsi královnou všech 
tvý tělo bralo mi dech 
a já byl šedivá myš 
Ráno jsem před školou stál 
a jako blbec se smál 
myslel si, že o mě víš 
Psal jsem ti verše v parku 
šmíroval při těláku 
koukal ti na kalhotky 
A tys mě neviděla 
vo mě bys nevotřela 
ani svý polobotky 
a tak jsem všechno vzdal 
pomstu ti přísahal 
 
R: Na zeď jsem po setmění 
nakreslil přirození 
A pod něj napsal pak 
jméno tvý 
Nikdy se neusměješ 
nikdy mě nevoceníš 
A pořád jako vůl stát 
mě nebaví 
 
A pak jsem tvoje boky 
neviděl dlouhý roky 
až včera na náměstí 
Pil jsem tam teplý pivo 
a koukal jak jde život 
lidem, co maji štěstí 
Ty jsi šla naproti mě 
bylo to jako v kině 
trémou jsem ztratil rozum 
Jenže ty bez váhání 
na místo přivítání 
dalas mi dvacet korun 
tak jsem ty prachy vzal 
pomstu ti přísahal 
 
R: Na zeď jsem po setmění 
nakreslil přirození 
A pod něj napsal pak 
jméno tvý 
Nikdo se neusměje 
nikdo mě novocení 
A pořád jako vůl stát 
mě nebaví 

Do databáze přidal marťásek, dne 15. 09. 2020