Ptačí nářečí

    G                        D 
1. Ten, kdo zná a umí ptačí nářečí, 
                                 G 
   tak tomu klidně každej sadař dosvědčí, 
                                C   D         G 
   jak je krásný chodit v sadě sám, ó, já to znám. 
 
2. Poslouchal jsem jednou kosa v neděli, 
   jak se k sobě měli, když tu seděli, 
   on a ona, jinak jeden pár, ó, v očích žár. 
 
      D 
R. A potom druhej den, prej tam co je ten kmen, 
   stála sama jako v mrákotách, 
   a srdce jako zvon a příčinou byl on, 
   že jí právě někam s jinou plách. 
 
3. Člověk by se neubránil dojetí, 
   vo čem hloupej kosák nemá ponětí, 
   proto bejvám v sadě vždycky sám, ó já to znám. 
R. 
4. = 3. 
   + óóóó, já to znám, óóóó, já to znám, ... (do ztracena)