La Belle Dame Sans Merci

    C              F                  G 
1. Vyčichlá růže před hotelem na chodníku 
    C            F              G 
   zas prodává svou něhu sterilní, 
      Ami         Dmi                 G 
   v bílých šatičkách, zkrvavělá od neonů, 
      Ami            Dmi         G (D) 
   v čelistech očí svírá lhostejnost. 
2. Když půlnoční slunko drnčí na chodníku, 
   ženské tváře ztrácejí mdlý třpyt, 
   diskrétní vrchní vnucuje s láhví vodky 
   za cizí prachy cizí vychladlost. 
      G           D        C    G 
R: K ránu už své tělo ani nevnímá 
      C       G           D        G 
   a cítí se jak prasklé zrcadlo snů, 
              D             C         G 
   na bílý strop si mořské vlny promítá, 
         C     Ami            G 
   jak jdou, jdou k příkrým břehům. 
3. Když zvedneš tu růži ležící na chodníku, 
   o umělé trny si neroztrhneš dlaň, 
   bez dlouhých řečí pak provede tě rájem, 
   a snídat budeš zase sám. 
    C              F                  G 
*: Vyčichlá růže před hotelem na chodníku 
    C              F          G 
   maličkou rukou mávla na taxík, 
   Ami          Dmi         Ami             Dmi 
   a tvá láska bez haléře, puklý zvon, co spadl z věže, 
     Ami          Dmi                G 
   hledá tu svou la belle dame sans merci.