Až se vrátím domů

F                    Bb 
Ona byla tak milá, 
Bb         Gmi 
smála se ráda 
F          Dmi 
já jsem s ní omlád 
Gmi        Bb         C 
o hezkejch pár let 
F 
žít bylo krásný 
Bb         Gmi        F 
a přálo nám štěstí 
           Dmi 
až na toho chlapa 
C          F 
co změnil můj svět. 
 
R: Když soudce mi říkal: 
   vy zabil jste muže, 
   já pochopil rázem, 
   že na dno jsem kles. 
   Kde jsou tvý vlasy, 
   kde je tvá kůže, 
   kde je tvá láska, 
   kde já jsem dnes? 
 
Je nás tu hodně, 
stýskání bolí, 
je nás tu hodně, 
přece jsem sám. 
Hlasím se číslem, 
teď nemám jméno 
a ty jsi jediná, 
kterou snad mám. 
 
R: Když soudce.. 
 
Teď každej tvůj dopis 
voní tou lípou, 
co na dvoře máme, 
kde moh´ jsem tě hřát, 
přiznám se, žárlím, 
i když mi píšeš, 
že budeš mi věrná, 
že nemám se bát. 
 
R: Když soudce... 
 
Až vrátím se domů 
za dlouhý léta, 
políbím hlínu, 
kde jsem tak rád 
hladil tvý vlasy 
jak koňskou hřívu 
a v náruči moji 
pak zas budeš spát. 
 
R: Když soudce...