Letní romance
Druhá tráva/Robert Křesťan
G C G C G 1. Je ráno, pěknej den jako nejeden, C G D a brána k štěstí otevřená, G C G C G a v světle přikrytá vedle leží ta, C G D která je a není moje žena, C G C G ať žije lidskej tvor, je osmej termidor C G D a lid za oknem volá "sláva!", G C G C G |: a ona po chvíli v moji košili C G D G vstává, tiše vstává. :| 2. Pod blůzou z Marseille však má dvě kameje hezčí, než má senešálka, a já je propíjím s jednou bestií, která je a není moje válka, jó, v malým pokoji ve tmě a ve zbroji se rázem kroků nedostává, |: když země kdekoli je v letní řeholi plavá, tolik plavá. :| 3. Léto uzraje a tahle holka je moc bílá na to, aby žila jen ze svých kamejí a s mojí nadějí, v který je a není moje síla, |: jó, je mi do tance, tahle romance je možná ženská nebezpečná, možná krvavá, možná nepravá, ale věčná, bože, věčná. :|
dne 15. 09. 2020