Letní romance

Druhá tráva/Robert Křesťan

       G     C      G        C   G 
1. Je ráno, pěknej den jako nejeden, 
       C            G    D 
   a brána k štěstí otevřená, 
         G      C    G        C    G 
   a v světle přikrytá vedle leží ta, 
          C    G         D 
   která je a není moje žena, 
       C             G      C           G 
   ať žije lidskej tvor, je osmej termidor 
      C     G             D 
   a lid za oknem volá "sláva!", 
        G    C      G         C   G 
   |: a ona po chvíli v moji košili 
         C     G      D G 
      vstává, tiše vstává. :| 
 
2. Pod blůzou z Marseille však má dvě kameje 
   hezčí, než má senešálka, 
   a já je propíjím s jednou bestií, 
   která je a není moje válka, 
   jó, v malým pokoji ve tmě a ve zbroji 
   se rázem kroků nedostává, 
   |: když země kdekoli je v letní řeholi 
      plavá, tolik plavá. :| 
 
3. Léto uzraje a tahle holka je 
   moc bílá na to, aby žila 
   jen ze svých kamejí a s mojí nadějí, 
   v který je a není moje síla, 
   |: jó, je mi do tance, tahle romance 
      je možná ženská nebezpečná, 
      možná krvavá, možná nepravá, 
      ale věčná, bože, věčná. :| 

dne 15. 09. 2020