Revizorka

     E              H      F#mi  G#          C#mi 
1. Vlezu takhle v Hloubětíně, zhruba v době ranní špičky, 
    H            E 
   do přijedší tramvaje, 
               H        F#mi G#          C#mi 
   kolem lidí jako v Číně,  zas mi davy drtí cvičky, 
   H            E 
   avšak: cosi nehraje. 
2. Mezi fackami a klením čtu si zprávy v tisku denním, 
   nic hrozného netuše, 
   sloh přítele novináře hřeje srdce, barví tváře, 
   mír mi vlévá do duše. 
    C#mi                     A      G#     C#mi 
R: Vozem však se plíží tiše malá, hnědá, tváře divé, 
                             A       G#    C#mi 
   malá, hnědá, tváře divé, pod plachetkou osoba, 
                             A   G#    C#mi 
   o berličce, hnáty křivé, reviduje všecko živé, 
                           A         G#   C#mi 
   reviduje všecko živé, hlas - vichřice podoba. 
3. Chvíli myslím na Gogola, chvíli zase na Erbena, 
   ale marně - je to tu, 
   polednice, stará škola, očividně potěšená, 
   vyžaduje pokutu. 
4. Šaramantní revizorka, tepláčky a pláštík z norka, 
   jedním slovem - elita, 
   cestující na svých místech, šťastní, že maj' vlastní lístek, 
   hledí jako jelita. 
R: A já v slzách volám, ať si, ať si baba nacpe kapsy, 
   ať si baba nacpe kapsy, marně mě dav konejší, 
   než v tramvajích získám praxi, tak si sem-tam vezmu taxi, 
   tak si sem-tam vezmu taxi, neboť je to levnější, 
   la la la ...