Pranice

Daněk, Wabi

           G        G/F#       G/E     G/D 
1. Bude to asi tak rok, co já na bále byl 
     G        G/F#    E7 
   a u stolu seděl a červené pil, 
          Ami      D7         Ami      D7 
   kolem lidí jak much, samý tanec a smích 
      G         G/F# G/E G/F# G          G/F# G/E G/F# 
   a girlandy světel       a venku tál sníh. 
2. Každej pil, zpíval, tančil, jak žádá si zvyk, 
   vtom uprostřed parketu zvedl se křik, 
   už kapela stojí a parket se prázdní, 
   tam pod věncem z chvojí se perou dva blázni. 
3. Jako divoká zvěř, jako vlci se rvou, 
   každý za cizí lež, každý za pravdu svou, 
   už vytéká krev jako červená tuš, 
   ten v ruce má láhev a ten druhý zas nůž. 
4. Potom ten s nožem bodnul a ve chvilce příští 
   dlaň opíše kruh a láhev se tříští, 
   ten s nožem si leh', možná chce se mu spát, 
   druhý držel si bok, potom vzdychl a spad'. 
5. Dvě pravdy, dvě lži tu při sobě leží, 
   jim čas přestal běžet, ale nám pořád běží, 
   příběh pomalu končí a zbejvá jen říct: 
   pravda jsou jenom slova, ale život je víc, 
            G           G/F#      G/E   G/F# G 
   pravda jsou krásná slova, ale život je víc ... 
 

dne 15. 09. 2020